Tlučhořovi (Rodinka) Episoda XLII: Dovolená 
	    Páťa se udobřil s Boženou.
	 Hýl navrhl aby jeli na dovolenou.
	Jsme u oběda v rekreačnim středisku.

	{Přepis: Příslušník druhu 5618 (DRUH 5618) }
B: Teda taťko, já ti řeknu bylo to výborný, vopravdu. To je konečně dovolená, děti, viď taky. No, Růžko, řekni něco, když máma nemusí vařit. Že si vodpočinem všichni, takhle. A to sou hice teda.
R: Mě to tady nebaví, jsou tady samí starý lidi.
B: Ježišmarja, tak ježiš tak…
Pá: Prosimtě, starý lidi, prej.
M: Prosimtě, kde vidíš starýho člověka, Ružko. Kde ho vidíš?
B: No jistě, Mireček je duchem… Jéžišmarja, to je puberťák, to… to je skalník. Jéžiš, viď?
Pá: Podívej se na támlety, podívej. Jak lifruje to jídlo, vidíš to, do tašky, podívej se na to.
B: To sou lidi, teda.
Pá: To je…
B: To sou lidi.
Pá: Jakýpak lidi, dej sem tašku a lifruj to taky, to ze… Dyť to nesníme.
B: Prosimtebe, já to budu, tady… Já nic tady pořádnýho nemam.
Pá: Tak, když to dělaj voni, tak to uděláme taky.
B: Prosimtebe…
Pá: No, co budeme vodpoledne jíst?
B: No, co budeme vodpoledne jíst, bože, tak to, ty máš, podívej se, podívej se na to břicho taťko. Jak to přetejká, to je hrozný tohleto. Tak snad to vydržíš ne, do tý večeře, dyť jsou chutný večeře, sice studený, ale chutný.
R: Prosimvás, to je trapný dycky, když si někdo něco takhle bere.
Pá: Copak jsem si to chtěl vzít, nebo ne? A co budu potom… budeš jíst.
R: Mě to je jedno, prostě, ale tak to jako prostě neberte, když to zbyde, ne.
M: Patriku, řekni něco, ty seš takovej rozumnej, notak. Vyslov se k tomu, no.
Pk: E…
M: Mládí, mládí. Mě to moc chutnalo, moc mi to chutnalo. Áa, pan vedoucí.
Pan vedoucí na zájezdu: Zájezd, Praha?
M: Tady.
B: Tady.
Pá: Tady jsme.
Pan vedoucí na zájezdu: Tak prosimvás, aby jste znali teda svůj program, na dnešní den.
B: Ano?
Pan vedoucí na zájezdu: Teď ve dvě hodiny, se společně odebereme, na pláž.
B: Ano?
Pan vedoucí na zájezdu: Kde bude koupání…
B: Jé!
M: Báječné.
Pan vedoucí na zájezdu: Do půl páté, pak bychom se společně zvedli a v šest hodin je večeře. A v sedm hodin, máte to i v programu. Tady prosim. V sedm hodin je diskotéka.
R: Jé to je bezvadný! Dýza, jo
M: Ano…
Pan vedoucí na zájezdu: Ano, dýza. Jinak, od půl osmé je tanec.
M: To se, tanec ano…
Pan vedoucí na zájezdu: Volná zábava. A v Osm má přijet Kaiser s Lábusem. Představení: 'Jsme sví'.
M: Jéje.
B: No, tak to teda, ty si podáme, taťko. Ty si podáme.
Pá: No ty známe, viď. To nám teda provedli. Pane vedoucí, to byste nevěřil, co nám provedli ty dva.
B: No…
Pan vedoucí na zájezdu: A co vám provedli?
Pá: No byste… Jeden takovej vtip, ani vo tom radši nechci mluvit.
B: No, taťko neřikej to, prosimtebe. Nebo budou, tady budem za blbce, zase.
Pk: No, já bych to řek.
Pá: Patriku, ty mlč!
Pk: Já bych to řek, jak to bylo.
Pá: Patriku, ty se do toho nemontuj, prosimtě. My… jo… To byla taková sradnička, pane vedoucí. To vám ani nebudu řikat.
Pan vedoucí na zájezdu: No dobře, dobře. Takže prosimvás, počítáte s tim, jo? Ve dvě hodiny prosimvás, teďkon za pět minut. Už se všichni zvedejme.
M: Ano, ano, jistě. Ale Boženko, podívejte koho to vidím. Kdo sem kráčí, jako doktor Hnátek. No je to možné. Vítam.
Hnátek: Dobrý den, přátelé. Já jsem se tak strašně spálil, já jsem usnul nad knihou švýcarského ornitologa doktora Schustera a já jsem tři a půl hodiny byl podroben ostrému slunci. Koukněte jak vypadám. No to je něco příšerného, já vypadám jak… no to je hrozné, já jsem tak rudý, že… Já jsem se sloupl, znovu jsem se naloupl.
R: No to neni pravda… {Smích}
Hnátek: A už se znovu loupu, to je třetí loupání, přátelé. To je něco otřesného. Já jsem úplně… na sám nad sebou jsem se musel pozastavit. Dovolte, abych vám představil svou manželku Vendelýnu. Vendelýna, to… mám pocit, to jsou mí dobří přátelé.
Vendelýna Hnátková: Dobrý den.
{Hnátkův hlas asi za Hýla}: Dobrý den…
M: Do… Těší mně.
Hnátek: Vy jste tu také na rekreaci? Já jsem teprv. Mi jsme přijeli teprv včera. My jsme se asi nějak minuli, protože já jsem byl ve stínu a vy jste asi byli ve slunci. 
M: No, tak to jsme se asi minuli.
B: Ale vypadáte báječně, vy jste teda, vy jste jak krocan.
Pá: Tak Hnátka velmi dobře známe, viď.
Hnátek: No ano, já… No tak my zase půjdeme. Já ešte si musím tady v městské lidové knihovně něco najít, mám moc toho. Vy to víte, dovolená vědce, je jak pracovní proces primitiva.
Vendelýna Hnátková: Nashledanou.
Pá: Já to vim. Vim, jak trávíš dny ve skříni, ty.
B: Cože taťko, co co blábolíš, taťko ty máš úžeh nebo co, ne.
Pá: Syčák jeden.
B: Jakou skříň zase, co to meleš, taťko. Děcka jdeme se koupat.
Pá: Počkej ještě ten poslední knedlík. {Kašlání}
B: Ježišmarja, co to máš, dyť to máš celý studený. Ježišmarja, taťko! Mirečku pomozte mu, tlučte do zad. Děti tlučte tátu, bijte tátu do zad.
Pá: {Kašlání} Počkej.
M: Tak proboha, musíš takhle hltat, dyť to je příšerný, tohleto. No, teď vypadalo kus housky, z toho. No, bože můj. Příšerný…
Pá: {Kašlání} Drobrý, dobrý. Už je to dobrý
M: Ták, vzhůru na pláž!
	{5:00, pláž}
B: Jé, tady je lidu, teda.
Pá: {Plesk} Ježi… A much!
B: Ták, já si takhle, to… Ták, ježiš to budou hice, proč jsme nevzali ten slunečník taťko? Proč jsme nevzali ten slunečníček, vždyť jsme si ho mohli pučit, tam, ho půjčujou.
Pá: Růženo pocem, pojď mi tadydle podrbat.
B: Ružko tak ho pojď podrbat, taťku.
Pá: Trošku níž.
B: Nó, počkej já tě podrbu. Růženo prosimtě
Pá: No protože komár nebo něco mě tam…
B: Jé ty tu máš bulku takovou, Jížišmarjá. Ježíš co ta tam máš, čoveče.
Pá: Ale né to je ještě… to ještě z…
B+Pá {přes sebe}: Hovado. Ale né to neni. To je hovado. Počkej, tadyta bulka. To je po hovadu. Ale neni tohleto po hovadu.
Pá: No to udělalo jedno hovado v Milici. To mě natáh tim… kvérem.
M: Přátelé, mluvíte o mně?
B: Ale ne, ježišmarja Mirečku, ne. Vy ležte, čtěte, pište, slyšte, ale my tady… No, vidíš už to máš lepší.
Pá: …tak mi tam něco…
B: Dáš si na to jód.
Pá: Co?
B: Dáš si na to Jód na pokoji. Tak ježiš, tady je lidu, tady je lidu, Jéžišmarja. Koukni, jak se támhle vyvaluje taková tlustá. Vidíš taťko, vona má bikiny, h h h {směje se}, že se nestydí.
Pá: Jé tamhleta nic nemá
B: Taťko puč mi brejle, já jsem je nechala na pokoji. Co nemá?
Pá: No nic nemá!
B: Kerá? Ježišmarjá, podívej se támhle, jak to všicky chodí. Vidíš to? Je to možný, todleto?
Pá: Růženo.
R: Co je?
B: No teda, to je, to je hambinec. Koukni… já se tam nedívam.
R: Jakej hembinec. To je normální nuda.
M: Cože?
R: No to je nudapláž.
M: Moment…
Pá: Cože?
M: Ještě, že mám dalekohled.
Pá: A to je rozdělený?
R: Nó jasně.
M: Přátelé, hlásím něco přenádherného
Pá: Ukaž, dej to sem!
M: No počkej, počkej, počkej, tak to ro… vem si půlku a půlku mi tady nech. Ták. Nóo né, nó to je něco mimořádného, no já musím. Pojďtě přesuneme se, uděléme přesun, přesuneme se na druho stranu toho rybníka, tam je nudistická pláž.
Pá: Myslíš, Mirko?
B: Já nikam nejdu, teda co… Já teda nejdu.
Pá: No, tak Boženo, pojď.
B: Ale prosimtebe, já budu… co tam, to je pro mladý. Ať se tam producírujou, co já budu chodit.
Pá: Podívej se na to. Podívej se na tu Růženu.
B: No už tam je. Růžo! Vrať se! Růženo nelez tam! Mezi ty chlapi, to je… Ježiš, Růženo!
Pá: To neni možný todleto.
B: No, po kom ta holka je Taťko, to mi řekni?
Pá: No, podívej se Patrik, taky.
B: No jo, tam hrajou volejbal nahý. Jéžiš, voblečte se nestydové!
Pá: Podívej Patrik jak vypadá, viď, dobře, to je po mně.
B: No, tys taky takhle vypadal. Když si měl první cvičení, já se na to nezapomenu.
Pá: Podívej jak skáče.
B: Tys byl milicionář. Ježišmarja, to byla nádhera, taťko.
Pá: Podívej jak se mu blbě skáče.
B: {Smích} No jo! Já tam ale nejdu.
M: Přátelé, to já zase du. Sbohem, nechám uplavat mé plavky. Ták počkej, já si to honem… Ale to až tam vlastně, to sundám až tam. Tak co.
Pá: Počkej tady je pokladna.
M: Počkej, tak to zaplatíme.
B: Taťko, ale přijdťe brzy, ne abyste tam vokouněli.
Pá: Pojď Boženo, pojď taky.
B: Vy kozlové starý. Né aby ste tam vokouněli někde, já tam nejdu. Ne, Néé já tam nejdu,
Pá: Boženo pójď.
B: Ale ne, já si tady budu číst Věčnou Ambru. Jděte běžtě si, běžtě si.
Pá: Boženo!
B: Ale nepudu.
Pá: Pojď jako rodina.
B: Ale nepudu. Tak já tam pudu voblečená, teda.
Pá: To je zase blbý.
B: No tak co, tak už si vyber. Já tam teda nepudu.
Pá: Tak pojď, budeš voblečená, pojď. Jo.
B: No tak, to tam ale…
Pá: Dejte nám to třikrát.
B: Né dvakrát, já jsem voblečená. To nemá cenu.
Pokladní na nudistické pláži: Tak to prosím nemůžete. To, prosím na nudistickou pláž pouze, pouze bez ničeho.
B: No tak taťko, já tam nejdu. Já tam nejdu!
Pá: No, tak vona se svlíkne tam, až.
B: Ale nesvlíknu se taťko. Přece nebudu dělat tam někde cecíkama… Né já se nebudu slíkat!
Pá: Prosimtě Boženo, no tak pojď.
B: Dyť je zima.
Pá: Ale tak jsme na dovolený, ne.
B: Podívej se jakou mam husí kůži.
Pá: Co?
B: Podívej, mam úplně husí kůži.
Pá: A to máš dycky.
B: Ale prosimtebe. Ne já tam nejdu, taťko ne, já tam nepudu. Jen si děte.
Pá: Boženo. Mirko!
M: Božka, vždyď máš nádhernou figuru po tom, po těch americkejch pilulích, podívej.
B: Hm, tak…
Pá: Vopravdu jí máš pěknou.
B: Tak dobře, no tak. {Smích}
Pá: Tak třikrát.
B: Tak to dejte třikrát.
Pokladní na nudistické pláži: Dvacet sedm korun.
Pá: Hergot, to je drahý. Nó, ale zas, že jo.
M: Tak třicet a vem to ďas.
Pá: No, Mirko ty seš kanón.
M: Tak a jdeme, hopla… {Melodie, NudaPláž}
Pá: Tady je flek.
M: Tak tady si… Ježiš, podívej se na to, támhleto to je nádherný.
Pá: Počkej Mirko.
M: Jo, to je chlap. Hm.
Pá: Dívej se jinam.
M: Jo počkej, takhle.
Pá: Nenápadně.
B: Počkejte Mirečku, já se tak stydim před váma. Já to jenom takle malinko sleču a trošku to jako budu mít, jo. Já se převalim, hop, tak. A řeknu vám, je to, když to slunce vůbec pálí tam kam nemá, to je nádhera.
Pá: Tak, a já jsem teďkon jak…
B: Taťko, ježíšmarja {Smích}
Pá: To je, co? No jen se podívejte na Páťu. Podívejte se!
B: Nekřič.
Slečna na nudistické pláži: Jé, vidíš ty dědky? Zdeno, vidíš ty dědky dva? To je hrozný!
M: Prosím? No no no, mládí neni žádná přednost. Taky jsem byl mladej, děvčata, no no no.
Pá: Co se na mně tak dívaj? Ježiš já tady mám tetování.
B: Ježíšmarja taťko, Vždy připraven.
Pá: Já si to zakreju.
B: Ať žije Košický vládní program. Ty seš takový trdlo.
Pá: Ježíšmarja, eštěs mi sama řekla, abych si to nechal vytetovat.
B: Prosimtebe, no před třiceti lety. Já se z tebe zbláznim.
Pá: Počkej, já si lehnu na bok.
B: Lehni si na bok.
Pá: To nemůžu. No ježiš, co to tady je?
B: Co to je.
Pá: Ježiš tady je mraveniště! No to snad neni možný.
B: Ježíšmarja, tady to lezou. {Plácání} No, to sou ty dělnice. Ježiš Mirečku, po taťkovy lezou dělnice, poďte se na to podívat, to je příšerný!
Pá: Ale počkej neřvi. Na nás všichni koukaj.
M: Počkej. Počkej, tak pojďte to pozabíjet, {Plácání} tak.
Pá: Jau! Mirko.
M: Tak, tak! Bušte paprsky do mého nádherného těla, bijte je, sluneční paprsky do mého krásného těla. Čert ví, třeba to je moje poslední léto, poslední básníkovo léto.
Slečna na nudistické pláži: Ten dědek se zcvoknun nebo co, viď Zdeno?
Slečna Zdena z nudistické pláže: Hm…
Slečna na nudistické pláži: To sou ňáký blázni, pojď.
Další slečna na nudistické pláži: Dovolíte? Já bych jenom prošla.
M: Óó, prosím projděte. HHH{Smích}
B: {Smích} Ježišmarja, vy jste takovej janek.
Pá: A je to pěkná dovolená, co.
B: Taťko… Taťko já zavřu chvilku voči. Já jsem jsem si dala, ať mam lepší pleť, tak já mam takovou tu, aby jsem si vořezala ty vokurky. Tak si dam na to ty z těch vokurek. Víš ta, ty slupky. Taťko dej mi to takle, ať to mam trošku lepší tu pleť. Já mam takovou vytahanější trochu, tak. Táák, tak.
R: H Hm, tady jsou naši. Ahoj, ahoj, ahoj.
B: No.
R: Poďte se koupat, poďte se koupat taky.
B: Ale já nepudu, já ne, Já budu takle se, já se…
R: Hele, proběhnem. Pozor.
B: Růžko běž sama.
Pá: Jáau! Je to možný?
M: Proboha, co děláš Růženko?
Pá: Teď na mě šlápli.
M: No ježíšmarja, tak trošku mějte ohledy, jsou tady nahý starý lidi, prohoha. Bože muj. No.
B: Taťko, už to mam lepší tu pleť? Já tam mam ty vokurky. Podívej se. Je to lepší? Já to takhle vodkreju tu vokurku. Že to mam najednou takový pevnější tam už? Co taťko?
Pá: Eště si jí nech.
B: Jo? Dobře, tak, áaa to je nádhera.
Pá: Je to ale, co? Mirko koukam na tebe.
M: Co… co koukáš ty, hm to víš, tak jsem bílej. No já jsem letos prvně u vody teprv. No trošku se musim vo… Teda ten Hnátek, ten je rudej jak Vinetů, to je příšerný. {Smích} Človeče, a ta jeho vyzuna, no to je příšerná bába teda, co tam s ní šel. To je taky nebožák. Hhh, co?
Pá: To je paráda,co?
B: Taťko, buď chvilku zticha. Poslouchej to nádherný ticho. Vychutnej to ticho, no!
Pá: No tak nemel furt do toho.
B: No, já nemluvim ježíšmarja.
Pá: Jak tady mam vychutnat ticho, když furt do toho meleš.
B: Já ti řikam, abys vychutnal ticho. Tak, teď jsem zticha, to je ticho děti, co? 
Pá: No počkej.
B: No řikam, že upozorňuju na to nádherný ticho co je teďka. Jéžišmarja, všicky jsou ve vodě.
Pá: Tam se někdo topí!
B: Jen ho nech.
Pá: Ale vopravdu se topí. Boženo!
B: Co je?
Pá: Tam se někdo topí!
B: Ježišmarja Taťko, buď chvilku zticha prosimtebe. Tak ho nech topit, tak ví co dělá, ne ježíšmarja. Je svoboda, každej si musí dělat co chce, teďka. Mireček spí! Hele, jak se nadouvá. Dycky to břicho. {Smích} Počkej…
Pá: To je měch, viď.
M: No tak, co to je!
B: Já jsem vás polechtala, Mirečku.
Pá: Boženo!
B: To je legrace taková jenom, taková legrace.
Pá: Boženo.
B: Co je?
Pá: Votoč se, je to lepší.
B: Jo, ták.
Pá: No, vidíš.
B: No teď koukám do písku ale.
Pá: No tak koukej. Hergot, ale todleto je. Jejejej. Mirko, dívej.
M: Ježišmarja. To se mi snad jenom zdá, já už jsem snad na onom světě. To jsou andělé.
Pá: Jak se ti dejchá?
M: Je to lepší, je to daleko lepší.
B: Co tam vidíte? Já koukam na písek.
Pá: Nic, koukej.
B: Jo, koukám.
M: To je takovej hic.
Pá: Dal bych si pivo.
M: Já taky
Pá: {Plesk} Au!
B: Co je Taťko, Děti se ještě koupou?
Pá: No, snad jo. Ježíšmarja.
B: Co je? Co se děje Taťko?
Pá: Tam někoho tahaj.
B: Koho tam tahaj, zase? Nech ho tahat.
Pá: No to je Patrik.
B: Ježíšmarja. Votoč mě, votoč mě taťko.
M: Proboha, co se dějě?
Pá: No to je Patrik! Tam tahaj Patrika
B: Ježišmarja, to dyť von, dyť copak, dyť umí plavat, nebo co se stalo.
Pá: No neumí!
B: Ježišmarja, dyť jsi řikal, že jsi o učil plavat, před třema lety.
Pá: Ale to víš, že jsem ho neučil.
B: Ježišmarja, tak kde jste byli, co jste dělali sami u toho rybníka tehdá jak jsme byli u babičky v Kološíně?
Pá: No jsme chodili na cvičák.
B: Já ti dám na cvičák, ty. Patriku, jseš živ?
Pá: Patriku! Pučte nám ho, to je náš syn. Patriku!
M: Bože muj. To je léto. Já jsem si tak myslel, že bude trošku pohody, a tady neni den v klidu, den tu není klidu. Pořád se něco musí dít. Cos dělal, Ty? Cos dělal? No Ružko, to ho nemůžeš taky trošku, když víš, že neumí plavat, to nemůžeš s ním trochu.
R: Ne, a už je to dobrý.
M: No tak to, když jste byli spoli ve vodě, ne?
R: Ale ne, protože měl v sobě už tři piva, to je taky blbec.
M: No tak ježiš, tak tři piva, tak je mu osmnáct, tak aby nevypil taky tři piva, božemuj.
R: Jeee!
M: Co je?
R: Mirko, nedívejte se tak po mně.
M: Já se po tobě vůbec nedívám, ale vůb…
R: Díváte se po mně.
M: Ale vůbec se nedívám.
R: Tak se dívejte do očí.
M: Cože?
R: Tak se dívejte do vočí.
M: No diť se dívám do vočí.
R: Nedíváte se do vočí, tam nemam voči.
M: Já mam ale voči všude.
R: Tak jste nechutnej.
M: No no no no no. No no no.
B: Ježišmarja, je ti něco, jseš bledej? Ježiš, Patriku.
Pá: Patriku.
B: Patriku, tady je máma.
Pk: Je to lepší.
Pá: No vidíš ty blbče, ty…
B: No, cos dělal ty trdlo. {Plácání} No Patriku!
Pk: Dobrý je to, dobrý.
Pá: No a proč's tam lez?
B: Proč's tam lez?
Pk: No, co bych tam lez, no…{Mistr Olda neví! :-) } Já myslel, že je tam mělko.
Pá: No a mělko tam nebylo, viď.
B: Kdo ti to řek tohleto. Prosimtě, kdo ti to řek tohleto?
Pk: Plavčík.
B: No, to je, tak toho poženem k soudu. Dyť se kluk moh se utopit, prosimtebe. Tam řve 'pomoc' a vono nic. 'Pomoc' nikdo se, ale ty lidi jsou tak laxní, taťko, ty sou tak laxní, ty lidi. Nikdo mu nepomůže. Chápeš to?
Pá: No vypadáš už dobře, ukaž.
B: No ukaž, už máš barvu. Jak's ho fackoval taťko, už se prov… No, už máš to, už jseš červenější.
Pá: Poď… jakej jsi patriku.
B: Pojď.
Pá: Ukaž, počkej já ti ještě skočím na břicho. Máš tam ještě trochu vody, ne?
B: Nó taťko, ale vopatrně prosimtě.
Pk: Nó asi jo, gloglogloglo
Pá: No bubláš, no máš tam ještě vodu, ukaž, lehni si, hop.
B: No vidíš, ježíš to byl vodotrysk. To je jak velryba, jak velryba, taťko.
Pá: Eště jednou, počkej, takhle jsme to dělali v milici.
B: No vidíš, ježíšmarja, to je vodotrysk.
Pá: No a dejchej.
B: Už ti je líp?
Pk: {Dýchá} Je to lepší.
M: Nó, přátelé.
Pk: gloglogloglo
Pá: No to ještě bude chvilku bublat, ale… Tobe dobrý.
M: {Smích} No jo, to se do vojny spraví, viď.
Pá: To je dovolená, co?
M: Právě řikám, že se pořát musí něco dít. Neni chvíle {Plesk} Ááa, hovado!
Pá: No, už jsme tady sami, pudem.
M: Pudem.
B: Tak, jéžišmarja, já jsem se zase spálila, taťko viď. Jsem celá… že jsem rudá, podívej se na mně. Koukni, jak jsem celá červená.
Pá: No jo.
B: Snad zhnědnu.
Pá: Počkej, dyť máš tadydlenc šlince. Dyď máš tady šlince.
B: Ježíšmarja, to je vod tý vokurky! Sundej mi to, ježíš já jsem jak Inčučuna, to je strašný.
Pá: Ha ha ha há, Inčučuna a teď si dáme indiánskej tanec, večer.
B: Blázne.
Pá: A deme na to, deme, pojďme, Há ha a.
B: Ježíšmarja, mě uplavaly plavky! Děti, honem. Růžko do vody! Plavky mi uplavaly.
 {KONEC}